Když jde Kime pozdě spát aneb chudáci učitelé

21. října 2011 v 11:37 | ospalá Kime (a to už je 11 dopoledne) |  Smeťák
Tak jsem po dlouhé (čti super hodně dlouhé a pro vás klidné) době opět došla k závěru, že se můj podíl na tomhle blogu dá poznat jenom z názvu a že tedy zase po sto letech něco napíšu.
Na můj vkus je teď školy nějak moc. Pokud jste vzorné děti, píšící každý večer úkoly a pečlivě si každý večer připravující aktovku do školy, učící se z hodiny na hodinu, nečtěte to. Buď si o mně navždy zkazíte mínění a nebo se zkazíte taky :D
Ehm, to nehrozí. Taková zjevná snaha? Ne, ne, to ne.

Ano, začínám mít pocit, že na tu školu dost ehm.. štvinkám. Jo, to je správné slovo. Ne, nedokážu si představit, že bych učiteli před několika lety řekla: "Pane učiteli, proč zase vyvoláváte mě? Co proti mně máte... Vždyť tentokrát jsem ten úkol udělala..." nebo třeba (dělám úkol na chodbě): "Někdy ten úkol dělat musím... Chtěl jste přece, abychom ho do hodiny měli, ne?" No, teď se tak chovám běžně.
Na dnešek jsme měli za úkol napsat zápis do čtenářáku. Libovolný cestopis. Učitelka nám to zadala v září. Přesněji někdy kolem pátého. Co myslíte, kdy jsem ten zápis dělala? Včera? Ani ne. Dneska ráno. A kdy jsem tu knížku četla? Ehm, dneska v češtině, dvě hodiny op vytvoření zápisu. A kdy jsem zjistila, co vlastně zapíšu (myslím, kterou knížku)? No přece včera v sedm večer. Kdy jsem tu knížku našla (čti: kdy jsem dokopala svou milovanou matičku, aby ji objevila v naší rozsáhlé knihovně, ehm... na hromadě knížek)? Včera v devět večer. Co jsem dělala potom, co jsem ji našla? Napsala jsem do čtenářáku Případy Kjóko Karasumy (ne, to opravdu není ten cestopis) a šla jsem zpát :D
Víte, co jsem napsala u Kjóko Karasumy jako úryvek (tu knížku mi půjčila Aka na táboře, jenom jsem si z ní udělala zápis, abych to pak zapsala)? Že (cituji sama sebe): Napsat úryvek z mangy je jedna věc. Napsat úryvek z mangy, která se od vás nachází 15 km, to je i nad moje síly. Ano, tak to vypadá, když něco do školy dělám dýl jak v osm večer. Jo, jo.
Jsem drzá? Jo. A jsem na to hrdá? Ale jo, jak se to vezme. Proč taky ne? A teď se dostáváme k tomu nejlepšímu. K čemu je ten článek? Haha, vůbec k ničemu Smějící se
Omluvte prosím mou tvorbu, celé jsem to napsala v hodině informatiky Smějící se *stydí se*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tamaki-chan Tamaki-chan | Web | 21. října 2011 v 15:16 | Reagovat

Kime-Neji-niisan! Opravdu vidím to, co myslím? :D Článek! A od tebe! Jupí!
Také jsem taková byla (naposledy předevčírem), ale teď už jsem vzorná studentka, která se donutila hlásit ve fyzice a usmívat se na Hybnera :D Hm...zajímalo by mě, jak dlouho to vydržím :D

2 Kime Kime | 21. října 2011 v 15:56 | Reagovat

[1]: Ehm, tipnu si. Do pondělí do osmi hodin? :-D Ach jo, hrabe mi víc než předtím. No nic no

3 Midori Raion Midori Raion | 21. října 2011 v 18:01 | Reagovat

[1]: nech mě hádat...  čtvrt minuty??ne...to bych tě moc podceňovala...ty jsi velice sebevědomá a cílevědomá dívka,proto si myslím že tento tvůj nebude víc jak 0,5 minuty :D :D

4 Midori Raion Midori Raion | 21. října 2011 v 18:02 | Reagovat

*...že tento tvůj cíl nebude...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama