Leeho deníček

14. září 2011 v 21:29 | Tamaki-chan (Potlačte své nadšení,lidé prostí!) |  Leeho deníček
*filozofuje* Každý má nějaké nadání. Nebo by alespoň měl mít, pokud je na světě troška spravedlnosti.
Díky této úvaze mě napadlo, že když neumím malovat, tak bych mohla zkusit psaní. No, nevím, je už na vás, abyste posoudili, jestli je tenhle výplod dobrý k něčemu, co zrovna není smazání. Usmívající se

Tohle mě napadlo při divokých diskuzích s Kime, takže s případnými stížnostmi/nadávkami/ztesky/pochvalami se obracejte na ni.



27. listopad

Tenhle deníček mi dal Gai-sensei k narozeninám a řekl mi, že má taky takový a že si mám do něj psát svůj tréninkový plán nebo tak něco. Sice mi vrtá hlavou, proč by si měl Gai-sensei pořizovat deníček se svou polonahou fotkou a růžovým neonovým nápisem: ,,Všechno nejlepší, Lee!", ale to už je jeho věc, ne?


No, přísahám, že si sem budu každý den zapisovat, co se dělo nebo bych musel stokrát obeplazit Konohu!
Tak začneme dneškem...
Byl to den nanic. Samozřejmě nemohl být až tak hrozný, protože jsem dostal tenhle deníček, ale aspoň tak začal. Vsadil jsem se totiž s Narutem, že pokud neudělám sto bezrukých kliků bez jediného spadnutí, tak budu muset šáhnout Sakuře na zadek. Prvně se mi to nezdálo, přecejenom bezruké kliky jsou bezruké kliky, ale když mě Naruto ujistil, že on jich zvládne nejmíň tisíc za vteřinu, přesvědčil mě a šel jsem na to.
Ach jo, zkazil jsem to hned při prvním! Hrozně se stydím, když to zvládne i Naruto... Áha! Přišel jsem na to! Napálil mě! Určitě to má hodně natrénované nebo používá nějaký fígl! Musím se v tom zlepšit! Hned zítra ráno půjdu trénovat.
Ale zpět k sázce. Když se pravý mladý muž vsadí, musí držet slovo a splnit úkol, ať už je jakkoliv nepříjemný! No, tenhle nebyl nepříjemný, měl jsem to udělat už dávno, ale ty následky byly horší...
Jen co jsem přišel za Sakurou do nemocnice nastal první problém. Byla ke mě stále otočená a něco mi povídala, takže jsem se nemohl dostat k jejímu zadku. Jsem ale mužný shinobi, takže tento problém byl absolutně banální! Vzpomněl jsem si, jak to dělá Gai-sensei, když je v této situaci. Vždy mi řekne, že za mnou je velký pavouk, já se otočím a skočím mu do náručí, i když vím, že tam žádný není, on mě hodí do postele, začne mi svlékat kombinézu, vytáhne bičík... Ale to sem teď nepatří! Vraťme se zpět.
Varoval jsem tedy Sakuru, že za ní je pavouk a ona, místo toho, aby mi skočila do náručí nebo se alespoň otočila mi vrazila do rukou kastrol, praštila mě pěstí do obličeje, zakřičela na mě, že jsem ji vůbec neposlouchal a poslala mě ke kadeřníkovi.
Tenhle plán tedy nevyšel a já cestou do kadeřnictví přemýšlel, jak to tedy udělám. Nic moc mě nenapadlo.
Když jsem dorazil, hned mě přivítala paní Hasami a holky, se kterými tu trávím čas drbáním a mluvením o vyšívání. Paní Hasami se mě zeptala, jestli to chci ostříhat jako obvykle, ale já jsem byl rozhodnutý pro změnu. Poručil jsem si tedy katalog nových kastrolů. Paní Hasami se mě naposledy zeptala, jestli jsem si jistý a se zatajeným dechem a očekáváním mi katalog podala. Já ho otevřel a bez dlouhého rozmýšlení jsem si vybral slibně vpadající Kastroluss 2000. Holky mi pochválily výběr s tím, že mi to bude slušet. No, mě přece sluší všechno.
Paní Hasami mi ho vrazila na hlavu, vzala nůžky, nadechla se a dala se do toho. Až na kus ustřiženého ucha (což jí nemůžu mít za zlé, v devadesáti už zrak tolik neslouží) jsem vypadal úchvatně! Takhle mi Sakura sama vezme ruku a položí si jí na zadek, ale neměl jsem na to spoléhat...
Takže, záminku jsem měl a pokud by jí nestačilo ucho v lihu a zavařovačce, tak bych si určitě vymyslel něco jiného. Kromě toho, že jsem krásný jsem i chytrý! Nebo to alespoň říkal Gai-sensei.
Vzal jsem tedy zavařovačku a šel do nemocnice a ptal se po Sakuře. Ta tam však nebyla a místo ní mě ošetřil nějaký podivný doktůrek Kakuzushi v černém plášti s červenými mráčky. No, musím uznat, že ta černá špagetka v mém uchu vypadá mladě a cool, ale mého cíle jsem zatím nedosáhl.
Byl už večer a já začal být zoufalý! Pak, když jsem běhal po Konoze po rukou, protože jsem ještě nedokončil minulou výzvu, jsem potkal culícího se Naruta. Měl jsem mu chuť říct, že mám narozeniny, tak by to mohl stáhnout, ale neudělal jsem to. Síla mládí se nikdy nevzdává! Tak jsem mu jen s hraným nadšením (které jsem mimochodem použil poprvé, uf, dost jsem se bál, že to nedokážu) odpověděl na jeho dotaz, jak jsem na tom s plněním úkolu, tak, že právě běžím na rande se Sakurou, která na mě čeká v Ichiraku.
Asi jsem si měl vymyslet nějakou menší blbost, ale Naruto to stejně neprokouk. Jen zabrblal, že tam měl mít rande on a nakvašeně odešel. Jo, ten až to zjistí...
Pak jsem musel rychle sehnat Sakuru. Už jsem se vyšvihl na nohy, protože jsem měl v rukách zapíchnutých několik střepů z flašek od saké (které mimochodem lítaly z okna Tsunadiny pracovny) a zašel jsem k Sakuře domů. Hm, tam jsem ji měl hledat asi hned napoprvé.
Zazvonil jsem a za chvíli mi otevřela. Místo toho, aby mi pochválila účes se mě jen nevrle zeptala, co tady chci. Samozdřejmě, že jsem jí neměl říkat, že jí chci sáhnout na zadek, ale nějak mi to vyklouzlo...
Sakura roztomile zavřeštěla: ,,Šannaró!!!" a jednu nebo dvě mi vrazila.
Víc už si nepamatuji, probudil jsem se v nemocnici a nade mnou stál hádejte kdo? Sakura! Měl jsem radost, že už ji nemusím schánět po celé Konoze a tak jsem chtěl zaujmout mou frajerskou pózu, abych upoutal její pozornost. Škoda, že mě nenapadlo, že jediné, co nemám v sádře je ochinchin (zlaté vycpávky půjčené od Gai-senseie!) a tak to trošičku nevyšlo.
Pokusil jsem se vstát. Nabral jsem sílu mládí, odrazil se a....letěl na zem. Ale víte co bylo skvělé?! Při dopadu se mi podařilo zachytit se za Sakuřin zadek, čímž jsem splnil své poslání od Naruta!
Sakura však nesdílela mou radost. Nechápu proč. Vím, že se mi podařilo jí strhnout sukni, ale vždyť ani nebyla na ostro!
No, když ji miluju, tak musím překonat i tyto drobnosti...
Pak, když se vzpamatovala z prvotního šoku mě zmlátila tak, že už nebyl uštřen ani ten můj ochinchin, znovu mě zasádrovala a uraženě odešla.
Vystřídala se však ve dveřích s Narutem, který vypadal pobaveně. ,,Tak takhle končí tvá rande, co?", řekl a ušklíbl se. Chtěl jsem s ním nesouhlasit, ale vzpoměl jsem si na to, že Naruto nic neví a nebylo by dobré mu odhalit pravdu.
Naruto mě vytrhl z mých hlubokomyslných úvah. Podal mi totiž malou krabičku s mašlí a sdělil mi, že když mám ty narozeniny, tak si zasloužím dárek. Také se omluvil, že už pro mě nebude pořádat žádnou narozeninovou oslavu, protože na té poslední jsme to s Gaiem a Orochimarem přehnali se saké a vymlátil jsem veškeré hosty, kteří mi slíbili, že se už nikdy nezúčastní...
Z dárku jsem měl prvně velikou radost. Krom Gaie si na mě nikdo nevzpomněl. Asi to bude mít něco společného s tou oslavou...
Ústy jsem krabičku nedočkavě rozžužlal a byl v ní lísteček. Celý nedočkavý jsem se na něj podíval...


*el infarkto grande*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hikari no neesama Hikari no neesama | Web | 14. září 2011 v 21:58 | Reagovat

*chlámala se od začátku do konce* Díky ti, že jsi mi v mé nemocí obestřeném večeru poskytla takový záchvaty smíchu! Takhle jsem se pořádně nenasmála...od tvého Meme :D
A rozhodně to nemaž, tohle musí vidět další otaku naarutofilové! :D
Jinak... Prý že neumíš kreslit? Dovoluji si odporovat, to kdyby jsi viděla ty moje čmáranice, to by jsi teprve koukkala na člověka co neumí kreslit!  Ty to umíš a konec diskuze :D  Teda ne... umíš kreslit i psát, svět je spravedlivý, 'teď' je konec diskuze :DD

2 Tamaki-chan Tamaki-chan | Web | 14. září 2011 v 22:19 | Reagovat

[1]: Ty jsi nemocná? To je mi líto. Kdybys bydlela blíž už bych zvonila u vašich dveří s kilem pomerančů :D
Škoda, že jsi skončila diskuzi. Teď ti můžu akorát poděkovat za pochvalu. Takže...děkuji *epicky nečekané :D*
Je hezké slyšet v tragickém dni *děkuji, dvouhodinovko matiky*, že podle někoho velice chytrého nejsem tak vadná, jak vypadám :D
P.S. Mohla bys pro mě udělat takovou maličkost? Nevěřím, že bys neuměla kreslit, když tak skvěle píšeš *netrpělivě čeká na Konoha Summer Memory a povíku* takže...neměla bys náladu v bližší době něco nakreslit? To bych se na to podívala, aby Da Vinci nezbledl závistí!! :DD

3 Hikari no neesama Hikari no neesama | Web | 15. září 2011 v 12:50 | Reagovat

[2]: To bych mohla... ale za případné zdravotní újmy nenesu zodpovědnost...:DD sice jsem ve třídě s rozšířeným studiem výtvarky ale já a kreslení jsme jen staří známí ani kamarádi moc ne :D.... Da vinci omdlí hrůzou :D
Jinak KSM píšu ale pořád se nemůžu dostat přes tři stránky a příjde mi moc blbé, poslat kapitolu která je kratší jak pět stránek... K čertu se mnou :D A na tvou povídku jsem nezapomněla, jen se *pro změnu* nemůžu dostat přes líbací scénu.... Ale o tom raději pomlčím... *Stydí se za sebe*  
ách, slibuju že se polepším ... *otevírá sešit s poznámkami a textový editor...*

4 Tamaki-chan Tamaki-chan | Web | 15. září 2011 v 14:48 | Reagovat

[3]:*těší se* Ty jo, do třídy s rozšířeným studiem výtvarky bych šla hned! :D Tákže, co jsem to chtěla...na obrázek se hrozně těším a očekávám ho hned, jak dorazím domů (asi v sedm), rozumněno? :DD
No ták, proč by ti mělo přijít blbé vydat něco, co není tlusté jak bible? Klidně to vydej, nemůžu se dočkat a je mi absolutně jedno, jestli je to věta nebo dvě! Ale tu povídku ti jen tak neodpustím, děvče!!! Na tu se třesu hrozně dlouho...no, nechci tě vydírat, ale jestli s tím nepohneš, tak by se najednou před vašimi dveřmi mohlo objevit objevit něco vysoce nepěkného... (třeba nahý a svázaný Gai) :DDDDD

5 Tamaki-chan Tamaki-chan | Web | 15. září 2011 v 14:51 | Reagovat

*všimla si, že obrázky už jsou* eh, promiň *zpožděná* :D

6 Hikari no neesama Hikari no neesama | Web | 15. září 2011 v 16:03 | Reagovat

[5]:  Tak to abych pohla. Jinak bible...zajímavý přirovnání xD :D *Představí si různé varianty před dveřmi..* Brr... :D Zamakám :D
Děkuju za ty chibíky ale i tak je mi líto, že neumím kreslit líp, zvlášť když jsem ti věnovala obrázek a je strašnej... Nemluvě o strašný mobilní kvalitě.... :/
Ach jo... :D
Jo a taky jsem ti chtěla navrhnout, jestli si někdy nechceš pokecat přes icq, skype nebo něco takovýho...  No  prostě když bys chtěla, budu ráda :) Snad nejsem moc drzá :)

7 Kime-chan and Tamaki-chan Kime-chan and Tamaki-chan | 15. září 2011 v 16:57 | Reagovat

[6]: Ten obrázek je skvělej. Mě se líbí a to je důležité :)
Jo ráda pokecám, je dost blbé používat komenty místo chatu :)) Skype nemám (čti mám, ale bez hesla), ale ráda si ho založím a pak ti napíšu, jo?
*těší se na psaní si s fajn lidmi typu Hikari*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama