Novinky dnešního dne, aneb co nám dnešek dal a vzal...

11. srpna 2011 v 19:40 | Kime-chan, Tamaki-chan and Aka-chan |  Smeťák
Dnešek nám věnoval mnohá poznání. V některých případech by ovšem bylo lepší nevědět. Ne, že by se mi nechtělo psát úvod, to vůbec ne, ale přikročíme raději k věci.

Případ 1.: Pokemon není zas až taková kravina, aneb co provedla cenzura


O co jde: Zhlédly jsme přednášku o cenzuře. (Z animefestu 2011.) A velice nás pobouřilo, co se díky cenzuře stalo s mnohými mangami a anime, jež by původně nemusely být... řekněme námi odsuzované. Cenzura poničila a znetvořila mnohé, například i Naruta (viz. Případ 2.). To všechno, co zmizelo a bylo předěláno v Narutu, se však nedá srovnávát se znetvořením Pokemona.

Nejenže bylo původní oblečení postav doplněno, neboť "neodpovídalo jejich věku", stjeně tak jako přílišná velikost dívčích hrudníků, ale byla změněna i jména samotných hrdinů, aby odpovídala představám cenzurou posedlých Američanů. Vezměme si například hlavního hrdinu celého seriálu, a to nám známého pod jménem Ash. Těm inteligentním z vás po před chozí větě nepochybně došlo, že to není jeho původní japonské jméno. Autor (velice skromný člověk jménem Satoshi Tajiri) pojmenoval nám známého chlapce Satoshi (také žasnete nad autorovou nápaditostí?). Stále však lepší než drátem do oka, že? A především lepší než americká verze, kterou jsme bohužel převzali i zde.
Další zlo, soundtrack. V japonském originále emocionální hudba, skvěle doplňující děj, je v americké verzi až směšně jednoduchá a děj naprosto nevystihuje.
Dopad zjištění: Pokemon je u nás nyní daleko oblíbenější než dříve, zvláště pak originální, japonská verze.

Případ 2.: Zabuzovo párátko, aneb cenzura opět na scéně


O co jde: Cenzura opět útočí. Jak jsme psaly již v případu první, ani Narutu se cenzura nevyhnula a dle našeho mínění jí byl nejvíc zasažen náš známý šermíř z Mlžné, Momochi Zabuza. Protože cenzura z něj udělala obyčejného ne-šermíře.
Jak se to stalo? Každý šermíř by měl mít pořádný meč a vy si jistě vzpomínáte na Zabuzův Kubikiri, majestátní zbraň majestátních rozměrů. Po nájezdu cenzury byla její čepel odstraněna a její zmizení bylo odůvodněno tímto: "V malých dětech by mohl pohled na něco takového vyvolávat agresivní sklony." Po tomto krutém zákroku zůstalo Zabuzovi pouze jakési párátko, výsledek získáte, pokud si od obrázku nad tímto textem odmyslíte čepel meče. Život ja krutý a cenzura je ještě horší.
Dopad zjištění: Tamaki je poprvé v životě líto Zabuzy.

Případ 3.: Tamaki se dozvěděla své pravé jméno, aneb mladší bratři a jiná havěť


O co jde: Je neuvěřitelné, co všechno se může urodit v malých mozkovnách našich pošetilých, malých a slabých sourozenců. Když například dnes můj velice pošetilý, mladší bratr rozrazil dveře mého pokoje, v němž jsme se s Kime a Tamaki doposud nerušeně rozplývaly nad krásou Suo Tamakiho (z Ouran High School Host Club), přešel k Tamaki a naprosto seriózně jí ohlásil, že ona se nyní jmenuje Adam, nevyšly jsme několik minut z údivu. Musíme ovšem všechno brát pozitivně, nyní alespoň víme, jak se Tamaki ve skutečnosti jmenuje a můžeme ji tak oslovovat (au, teď mě asi praští... AÚÚÚ, ano, praštila mě).
Dopad zjištění: Velice mne teď bolí hlava... asi Tamaki zabiju. Nebo ona zabije mě. Kime tvrdí, že nás uhlídá, ale stejně zdrhne, jakmile se začneme navzájem vraždit. (A říká, že není srab, jen rozumná (kačenky, kačenky)).

Případ 4.: Labradoři a popelnice, aneb co všechno je tento pes schopen sežrat


O co jde: I poklidná vycházka s roztomilý psíkem-labradorem se může změnit v domlouvání, prošení i nucení psa, aby pustil ten hnus, co má momentálně v tlamě. Tak například dnes. Je krásné počasí, my tři otaku jdem na procházku s otaku psem, řečeným Uchiha Kvído. Procházka byla poklidná až do chvíle, kdy Kime nezaujatě prohlásila, jestli bych nechtěla donutit psa, aby vyplivnul ten hnus, co žužlá. Ukázalo se, že to byl starý rohlík, po pobytu v Kvídově tlamě vypadající docela nevábně. Vzhledem k tomu, že se to stalo poté, co jsme prošly kolem popelnic, jsme si domyslely, kde se ten rohlík nacházel předtím. Nakonec jsem to byla já (jaky vždy, když je potřeba udělat nějakou špinavou práci), kdo kopl rohlík do nejbližšího křoví.
Dopad zjištění: Mám dojem, že už si nikdy nedám rohlík. (Právě přišla mamka a přinesla nám zapečené rohlíky se šunkou a sýrem. Odkládám své rozhodnutí nejíst rohlík.)

Případ 5.: Ten, co je venku, možná není ten, o kom si myslíme, že je venku, čili ten, co má být venku může být uvnitř a ten, co by mohl být uvnitř, by vlastně mohl být ten, kdo o sobě tvrdí, že je venku, aneb chápete to?!


O co jde: Tuto debatu jsme včera (já-Aka a Kime) vedly celý večer. Z důvodu spoileru zde nebudu uvádět podstatu debaty, neboť tu jsme se před Tamaki snažily utajit. My obě jsme totiž už na konci mangy i anime Naruta, zato chudák Tamaki je teprve u 36-37. dílu Shippuudenu a byla z nás dosti zmatená a vytočená. Popravdě, v některých chvílích se tvářila jako ta kočka na obrázku (au, teď mě určitě zase praští... AU, ano, praštila).
Dopad zjištění: Jestli se o tomhle před Tamaki ještě někdy zmíníme, tak nás zabije (pokud stále nebude vědět, o co jde).

Případ 6.: Zrzavý chlapi s červeným pláštěm *nosebleed*, aneb Tamaki se nám zamilovala


O co jde: Pokud bych měla trochu upřesnit nadpis, vlastně jen jeden rezavej chlap v červeném plášti, a to Genesis z Final Fantasy VII. I já musím uznat, že je vážně moc, moc pěknej. Má nádhernej hlas (zvlášť když recituje Loveless), Úžasnej meč a skvělej plášť. A tak trochu hodně si toho o sobě myslí, sice má tak trochu proč, ale mám dojem, že zrovna Genesis si toho o sobě myslí opravdu hodně, a to i vzhledem k tomu, jak moc velkej je Genesis borec. Yay, jemu se snad vyrovná jen Gaara a Sasori, nečekaně oba rezaví.
Dopad zjištění: Tamakina budoucnost je v troskách, skončí s nějakým namyšleným zrzkem = Genesisem. (Ne, že by ještě žil.)

Případ 7.: Kimina přezdívka... jak to vlastně bylo?


O co jde: Ano, tuto otázku jsem si právě položila, neb netuším, z kolika slov se nyní skládá, posledně to bylo Renka Neji Nii-san. Její přezdívku zná do posledního detailu pouze Tamaki, která jí ji také postupně přidělovala. Dobře, Tamaki, byla by jsi prosím ochotná mi ji povědět? Já čekám... ticho... já stále čekám... Tamaki přemýšlí... a já... stále čekám... Tamaki odpovídá - Renka Neji Nii-san Hime Kime Popelnice. Milé, že?
Dopad zjištění: Tak tohle si nikdy nezapamatuju.

Uf... právě jsem umřela, napsat tohle byl fakt záhul...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kime-chan Kime-chan | 12. srpna 2011 v 8:54 | Reagovat

Ou, dobře vy, holky, smekám

2 Tamaki Tamaki | Web | 12. srpna 2011 v 9:25 | Reagovat

No Neji,to bych nečekala.(Stále ještě od tebe čekám na tělesné ublížení :D) Nějak jsme to dodělaly a snad se to bude líbit i někomu dalšímu. :)

3 Kime-chan Kime-chan | Web | 12. srpna 2011 v 9:35 | Reagovat

Některé hlášky jsou fakt boží. A to s tím kdo je uvnitř a venku je skvělý :D
Ne, neboj, teď tě nezabiju, až ve škole

4 Tamaki-chan Tamaki-chan | Web | 12. srpna 2011 v 9:52 | Reagovat

Ale neee,přestaň už s tím!!! Určitě je venku! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama