Víte, čemu se říká mrtvost?

17. prosince 2013 v 22:53 | Kime |  Smeťák
Tak víte? Myslím, že to je nejvýstižnější název pro stav našeho... teď vlastně jenom mého blogu. No, vzhledem k tomu, že to "teď" jsem použila jako by to bylo něco nového objevného a on ten stav trvá buď půl roku nebo rok a půl - nejsem si vůbec jistá - tak si myslím, že to tak nějak sedí.

 

Existuje ještě?

31. března 2013 v 19:25 | Kime |  Téma týdne
Výstřednost? Napadlo mě milion věcí, ale zastavila jsem se u jednoduché otázky: Je v dnešní době ještě vůbec něco výstřední? Protože když se vlastně rozhlédnete kolem sebe na ulici, neuvidíte dva lidi oblečené stejně (nenarazíte-li na dvojčata, jeptišky nebo někoho v uniformě). Minisukně, krátké rifle, dlouhé manžestráky, růžové tílko, bílý rolák, zářivě žluté roztrhané kalhoty... Červené vlasy k zemi, krátké modré vlasy, dredy... Pořvávání, hlasité pouštění hudby, poskakování po obrubníku... Dnes se dá vlastně nosit cokoli a chovat se jakkoli. Předchozími větami samozřejmě nechci nikoho urazit nebo říct, že se mi nějaké oblečení líbí nebo nelíbí - to jsou prostě první věci, co mě napadly.


Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem...

31. března 2013 v 15:19 | Kime |  Jednoho krásného dne...
Tak praví známé přísloví... Taky by mi nevadilo, kdyby bylo projednou trochu míň pravdivé... Včera ráno jsem se vzbudila, strašně happy, že venku už je asi pár stupňů nad nulou. Všichni víme, jak dlouho to vydrželo, že. Takže dneska se zase z okna dívám na ten bílej mokrej hnus, co mi znemožňuje pořádně vyvenčit psa, neboť jsou mi nepromokavé(to existuje?) zimní boty už malé a nechce se mi kupovat si nové - a ještě míň se mi chce chodit s prsty zkroucenými pod chodidlem. Jaro, kde jsi??
Vzpomněla jsem si tak na angličtinu...
I'm sitting here in the boring room
It's just another snowy Sunday afternoon
I'm wasting my time
I've got nothing to do

Skoro přesně, jenom mám co dělat - dějepis, němčina, chemie... Ou, potřebuju prázdniny. LETNÍ prázdniny, v TEPLE a BEZ sněhu.
Mimochodem, ode dneška začíná LETNÍ čas.


 


Rozhovory se sestrou...

19. ledna 2013 v 17:55 | Kime
...aneb jak je to malý a roztomilý, tak je to děsivý...

Dneska jsem si zase hezky popovídala s mou drahou sestřičkou. Vrátily jsme se od koně a byly jsme, jemně řečeno, lehce nasmrádlé. Čekala jsem, až sestra vypadne z koupelny, abych se mohla osprchovat a povídám jí: "Zlato, jak dlouho tam ještě plánuješ být?"
Na to se mi dostalo této odpovědi: "Dokud se nestanu milionářkou." A dál to bylo velice zajímavé...
Já: "Aha, a jak to uděláš, když budeš jenom ve sprše?"
Ona: "No, tak ten milionář přijde za mnou do sprchy..."
Já: "Děvče, tam se ani omylem oba nevejdete!"
Ona: "Ale vejdeme..."
Já: "Ok, fajn, možná vejdete, ale to bude tak všechno!"

Tolik k sestřiným plánům na manželství (a další zajímavé srandy) s milionářem... :) Podotýkám, že jí je 11.

Btw, četli jste už novou mangu Naruta? Větší blbost jsem fakt snad kromě fillerů neviděla, Kishimoto už zjevně nemá říct...

Jo. Co dodat?

6. ledna 2013 v 14:11 | Kime |  Smeťák
Tak, mí drazí, řekněte, víte ještě, že existuju? Asi už dlouho ne, co? Já vím, jsem hrozná a zavrženíhodná a proti těm měsíčním pauzám je tahle půlroční asi vážně trochu moc. Vlastně pochybuju, že tohle ještě někdo čte (kromě Yuubičky), protože jsem si jistá, že jste na mě už všichni stihli zapomenout - a věřím, že rádi :D

Goodbye my Pony Island

5. září 2012 v 15:42 | Tami
Začala bych tím, že chci popřát všechno nejlepší Freddiemu Mercurymu. Jsi skvělý a vždy tě budeme zbožňovat.

A teď o něco vážněji. Odcházím.
Mám tento blog neskutečně ráda, ale nemám o čem psát. Mé články zde jsou jen změtí všech možných nesmyslů. Japonsko pro mne nyní není prioritním zájmem, na jeho místě je teď hudba. Není to žádné přechodné období, trvá to už nějakou dobu. Tohle ale není důvod, proč odejít z tohohle blogu, že. Ale podívejme se na to trošku jinak. Kdybych tady zůstala, cpala bych sem věci mimo zaměření blogu, což by bylo vůči mé milované Kime dosti nefér, takže to neudělám. Místo toho jsem si založila blog nový. Chtěla bych začínat opravdu úplně od znova, proto sem nebudu dávat jeho adresu. Kdyby ho však někdo vyloženě musel vidět, není až takový problém mu na mail poslat odkaz. Uvidím.

Chci se s vámi zkrátka rozloučit. Přeji všem SB hodně štěstí v pokračování s jejich úžasnými blogy, které mi přirostly k srdci, a dále bych se měla zmínit, že moje články a odkaz pro budoucí generace *hahah* zde zůstane. Přestože jsem Kime nabízela, že to vše promažu a nechám jí to tady téměř neposkvrněné (Tedy až na název, ten už asi nezmění, no...jedině tak by mohla používat Tamaki jako prostřední jméno. :D ), nechtěla to tak (Nebo se tak třeba jen zdvořile tvářila, kdo ví.), takže to tu tedy zůstane. Pokud to nevadí...

Těším se na její další postup zde, protože má nyní neskutečnou volnost ve všem. Ne, že bych ji nějak omezovala, *doufám* ale může si dělat úplně vše. Myslím, že napíše nějaký članek, kde vás nějak seznámí s dalším postupem. Třeba o nových povídkách, básních, rubrikách *třeba "Já a zase já, Uma Kime"* *nemáte to ode mne*...

Ano, zasloužili byste si něco obsáhlejšího, přestože vás můj odchod nijak neraní (ani ho nezaregistrujete :D), ale co. Přežijete to, jste otaku.


Tak se mějte, moji milí

Vaše

Tami

Další články


Kam dál